Smutným společným jmenovatelem prakticky všech tuzemských bankovních domů jsou relativně vysoké poplatky za služby v porovnání se staršími zeměmi Evropské unie. Lidé, kteří chtějí alespoň částečně zmírnit dopady drahých bankovních služeb na svou peněženku, mají jedinou možnost. Tou je pečlivý výběr bankovního konta - tedy nejen banky, ale také typu účtu. Vhodnou volbou je možné ušetřit až tisíce korun ročně.
Neplatit za služby, které nepotřebuji
Zdánlivě logická věc - neplatit za to, co nepoužívám či nepotřebuji - je u bankovních služeb poměrně často přehlížena. Je vcelku hodně lidí, kteří platí zbytečně vysoké poplatky za využívání bankovních služeb. Důvodem je, že si zřídili ne zcela ideální typ konta. Lidé mají buď na služby zbytečně bohatý balíčkový účet, nebo naopak využívají řadu služeb samostatně a celkově za vyšší cenu.
Klienti, kteří chtějí co nejvíce ušetřit na poplatcích, a přitom k danému účtu potřebují platební kartu či přímé bankovnictví, by se neměli poohlížet jen po nejlevnějších kontech podle poplatku za jejich vedení. Ve většině případů je výhodnější dát přednost balíčkovým účtům. Zde klient platí jeden měsíční poplatek za souhrn obsažených služeb.
Oproti variantě, kdy by člověk využíval všechny služby separátně, se dá ročně na poplatcích ušetřit několik set až tisíc korun. Balíčkové účty přitom nabízejí prakticky všechny banky, na výběr je vždy několik variant balíčků.
Účet bez karty a přímého bankovnictví peníze nešetří
Někteří klienti, kteří mají snahu na bankovních poplatcích co nejvíce ušetřit, podléhají často klamné iluzi, že nejvýhodnější je mít osamocené konto bez napojení na další služby. Ve většině případů ale toto neplatí a naopak lidé zaplatí více. Klienti totiž musí při každé manipulaci s účtem osobně navštívit pobočku banky. Jednak to stojí nějaký čas, ale současně transakce prováděné na pobočce jsou zatíženy těmi nejvyššími poplatky. Například výběr hotovosti na přepážce je u většiny bank spojen s poplatkem mezi 30 až 50 korunami. O mnoho levnější není ani platební příkaz k převodu podaný na papíře, a tedy také na pobočce.
Mít z bankovních produktů jen pouhý běžný účet bez napojení na další služby v zásadě téměř pozbývá smysl. I pokud by si člověk zřídil bankovní konto jen z důvodů zasílání výplaty od zaměstnavatele, vyplatí se používat alespoň nejobyčejnější elektronickou platební kartu (Maestro nebo Visa Electron). I v takovém případě je lepší u některých bank již dát přednost balíčkovému kontu. Nejobyčejnější balíčkové účty se poplatkem za vedení poměrně výrazně blíží cenám holých (osamocených) účtů. V některých případech jsou dokonce i levnější.
Holý účet se nevyplatí ani v případě, kdy by klientovi měl sloužit jen jako spořící produkt. Ukládání přebytečné hotovosti (respektive spoření) na běžném účtu je z důvodů zanedbatelného úročení těchto kont jen ztrátovou operací. Symbolické úroky zde ani z poloviny nepokryjí míru inflace. Pokud i přesto někdo trvá na tom, že si zřídí osamocený běžný účet, měl by pečlivě vybírat bankovní dům. Rozdíly v ceně vedení tohoto konta jsou mezi peněžními domy poměrně značné.
Přímé bankovnictví by mělo být samozřejmostí
Osobně navštěvovat kvůli každé záležitosti banku je pro mnoho lidí zcela nemyslitelné. Proto také řada klientů považuje služby přímého bankovnictví za neodmyslitelnou součást osobního účtu. S přímým bankovnictvím lidé získají nejen časovou nezávislost na otevírací době poboček bank a vysoký komfort, ale také ušetří na poplatcích. Služby poskytované na pobočkách bank patří mezi nejdražší, a tak je u většiny klientů výhodné využívat podstatně levnější přístup pomocí elektronických komunikačních kanálů.
Kupříkladu klient České spořitelny, který se rozhodne prostřednictvím pobočkové sítě odeslat peníze ze svého sporožirového účtu na konto do jiné banky, zaplatí za tento pokyn 47 korun. Využívá-li ale přímé bankovnictví Servis 24, může zadat pokyn pohodlně z domova a zaplatí za něj o 43 korun méně. Podobné znevýhodnění operací zadávaných na pobočkách má většina bank.
Základní výhodou služeb přímého bankovnictví je možnost 24 hodin denně provádět platební příkazy k převodu a inkasu, zjišťovat aktuální stav na svém účtu a především mít dokonalý přehled o všech pohybech na kontě. Banky umožňují touto formou i zakládat termínované vklady a celou řadu dalších operací.
Cena za používání služby přímého bankovnictví se na trhu pohybuje již od dvaceti korun měsíčně. V průměru klienti platí okolo 40 korun.
Tuzemské banky patří mezi nejdražší peněžní domy
Ve srovnání se zahraničními peněžními domy nelze ani v nejmenším říci, že by tuzemské banky byly levné. Naopak. Úroveň bankovních poplatků v Česku je ve srovnání s mnoha zeměmi západní Evropy vyšší.
Největším hříchem českých bank jsou poplatky za jednotlivé transakce. Právě tyto položky aktivnějším klientům velmi výrazně prodražují bankovní služby. Stačí častěji zadávat příkazy k převodu či vybírat hotovost z bankomatů a celkové náklady se pak šplhají hodně vysoko.
Nejhorší zprávou pro klienty však je, že zatím nic nenutí peněžní domy, aby svoji obchodní politiku změnily.
Ceny za měsíční vedení vybraných bankovních osobních účtů
Neplatit za služby, které nepotřebuji
Zdánlivě logická věc - neplatit za to, co nepoužívám či nepotřebuji - je u bankovních služeb poměrně často přehlížena. Je vcelku hodně lidí, kteří platí zbytečně vysoké poplatky za využívání bankovních služeb. Důvodem je, že si zřídili ne zcela ideální typ konta. Lidé mají buď na služby zbytečně bohatý balíčkový účet, nebo naopak využívají řadu služeb samostatně a celkově za vyšší cenu.
Klienti, kteří chtějí co nejvíce ušetřit na poplatcích, a přitom k danému účtu potřebují platební kartu či přímé bankovnictví, by se neměli poohlížet jen po nejlevnějších kontech podle poplatku za jejich vedení. Ve většině případů je výhodnější dát přednost balíčkovým účtům. Zde klient platí jeden měsíční poplatek za souhrn obsažených služeb.
Oproti variantě, kdy by člověk využíval všechny služby separátně, se dá ročně na poplatcích ušetřit několik set až tisíc korun. Balíčkové účty přitom nabízejí prakticky všechny banky, na výběr je vždy několik variant balíčků.
Účet bez karty a přímého bankovnictví peníze nešetří
Někteří klienti, kteří mají snahu na bankovních poplatcích co nejvíce ušetřit, podléhají často klamné iluzi, že nejvýhodnější je mít osamocené konto bez napojení na další služby. Ve většině případů ale toto neplatí a naopak lidé zaplatí více. Klienti totiž musí při každé manipulaci s účtem osobně navštívit pobočku banky. Jednak to stojí nějaký čas, ale současně transakce prováděné na pobočce jsou zatíženy těmi nejvyššími poplatky. Například výběr hotovosti na přepážce je u většiny bank spojen s poplatkem mezi 30 až 50 korunami. O mnoho levnější není ani platební příkaz k převodu podaný na papíře, a tedy také na pobočce.
Mít z bankovních produktů jen pouhý běžný účet bez napojení na další služby v zásadě téměř pozbývá smysl. I pokud by si člověk zřídil bankovní konto jen z důvodů zasílání výplaty od zaměstnavatele, vyplatí se používat alespoň nejobyčejnější elektronickou platební kartu (Maestro nebo Visa Electron). I v takovém případě je lepší u některých bank již dát přednost balíčkovému kontu. Nejobyčejnější balíčkové účty se poplatkem za vedení poměrně výrazně blíží cenám holých (osamocených) účtů. V některých případech jsou dokonce i levnější.
Holý účet se nevyplatí ani v případě, kdy by klientovi měl sloužit jen jako spořící produkt. Ukládání přebytečné hotovosti (respektive spoření) na běžném účtu je z důvodů zanedbatelného úročení těchto kont jen ztrátovou operací. Symbolické úroky zde ani z poloviny nepokryjí míru inflace. Pokud i přesto někdo trvá na tom, že si zřídí osamocený běžný účet, měl by pečlivě vybírat bankovní dům. Rozdíly v ceně vedení tohoto konta jsou mezi peněžními domy poměrně značné.
Přímé bankovnictví by mělo být samozřejmostí
Osobně navštěvovat kvůli každé záležitosti banku je pro mnoho lidí zcela nemyslitelné. Proto také řada klientů považuje služby přímého bankovnictví za neodmyslitelnou součást osobního účtu. S přímým bankovnictvím lidé získají nejen časovou nezávislost na otevírací době poboček bank a vysoký komfort, ale také ušetří na poplatcích. Služby poskytované na pobočkách bank patří mezi nejdražší, a tak je u většiny klientů výhodné využívat podstatně levnější přístup pomocí elektronických komunikačních kanálů.
Kupříkladu klient České spořitelny, který se rozhodne prostřednictvím pobočkové sítě odeslat peníze ze svého sporožirového účtu na konto do jiné banky, zaplatí za tento pokyn 47 korun. Využívá-li ale přímé bankovnictví Servis 24, může zadat pokyn pohodlně z domova a zaplatí za něj o 43 korun méně. Podobné znevýhodnění operací zadávaných na pobočkách má většina bank.
Základní výhodou služeb přímého bankovnictví je možnost 24 hodin denně provádět platební příkazy k převodu a inkasu, zjišťovat aktuální stav na svém účtu a především mít dokonalý přehled o všech pohybech na kontě. Banky umožňují touto formou i zakládat termínované vklady a celou řadu dalších operací.
Cena za používání služby přímého bankovnictví se na trhu pohybuje již od dvaceti korun měsíčně. V průměru klienti platí okolo 40 korun.
Tuzemské banky patří mezi nejdražší peněžní domy
Ve srovnání se zahraničními peněžními domy nelze ani v nejmenším říci, že by tuzemské banky byly levné. Naopak. Úroveň bankovních poplatků v Česku je ve srovnání s mnoha zeměmi západní Evropy vyšší.
Největším hříchem českých bank jsou poplatky za jednotlivé transakce. Právě tyto položky aktivnějším klientům velmi výrazně prodražují bankovní služby. Stačí častěji zadávat příkazy k převodu či vybírat hotovost z bankomatů a celkové náklady se pak šplhají hodně vysoko.
Nejhorší zprávou pro klienty však je, že zatím nic nenutí peněžní domy, aby svoji obchodní politiku změnily.
Ceny za měsíční vedení vybraných bankovních osobních účtů
