Tento formulář musí podávat všichni, kteří měli příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, včetně spolupracujících osob. S tiskopisem se tak musí seznámit nejen podnikatelé, kteří vlastní živnostenský list, ale také ti, již provádí činnost na základě jiného povolení nebo na základě autorského zákona.

Nejpozději osmého dubna

Přehled je třeba odevzdat do osmi dnů po podání daňového přiznání, a to všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byl podnikatel vloni pojištěný.
Ani ti, kteří nestihli včas, do 31. března, podat daňové přiznání, se vyplňování tiskopisu pro zdravotní pojišťovnu nevyhnou. Formulář se totiž musí odevzdat nejpozději 8. dubna.
Stejná lhůta, tedy osmý den v dubnu, platí i pro ty, kteří z nějakého důvodu nepodávají daňové přiznání, ale vznikne jim povinnost odvést pojištění. Jde například o autory, kterým byly vyplaceny honoráře již zdaněné srážkovou daní, nebo o poplatníky mající nezdaněné příjmy z malých vodních elektráren.
Kdo využívá služeb daňového poradce a bude podávat přiznání k dani z příjmů v termínu do 30. června, může podávat Přehled později. Zdravotní pojišťovně to však musí včas oznámit.

Potvrzení o podání přiznání

Protože termín pro předložení Přehledu se odvozuje od data odevzdání daňového přiznání, vyžaduje se současně s tiskopisem pro zdravotní pojišťovnu předložit i doklad o dni, kdy bylo přiznání podané.
Pokud bylo daňové přiznání odesláno poštou, považuje se za doklad i poštovní průvodka potvrzující odeslání daňového přiznání bernímu úřadu.
Podnikatelé, kteří formulář odevzdávají na podatelně finančního úřadu, si většinou nechávají dát razítko přímo na předvyplněný Přehled.
Ti, kteří tak neučinili, mohou k Přehledu přiložit například kopii první strany daňového přiznání s razítkem finančního úřadu.
Některé zdravotní pojišťovny zasílají tiskopis podnikatelům poštou. Ti, kteří jej ve schránce nenašli, si mohou formulář opatřit na příslušné pobočce zdravotní pojišťovny, případně na jejích internetových stránkách.

Formuláře si jsou podobné

V současnosti je v České republice devět zdravotních pojišťoven. Každá má sice svůj vlastní formulář, tiskopisy se však svým obsahem téměř neliší. To proto, že je způsob výpočtu pojistného ze zákona stejný.
Tiskopisy jsou o poznání jednodušší než daňové přiznání. Kdo bude postupovat podle návodu, nemělo by mu vyplnění formuláře zabrat více něž několik desítek minut.
Při určování odvodu za rok 2004 se vychází z příjmů, kterých podnikatel dosáhl v rámci samostatně výdělečné činnosti, a výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů.
Pak je důležité určit počet měsíců, ve kterých v roce 2004 samostatně výdělečná činnost trvala a ve kterých byl podnikatel pojištěný u dané pojišťovny.
Rovněž se musí stanovit, po jakou část roku byla pro podnikatele samostatně výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, případně byl-li plátcem pojistného také stát.
To je důležité především kvůli minimálnímu vyměřovacímu základu. Ten totiž neplatí pro podnikatele v měsících, za které byl za ně plátcem pojistného i stát nebo kdy za ně v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance.
Rovněž neplatí v celých měsících, kdy podnikatel pobíral nemocenské z nemocenského pojištění a podobně.
Podnikatelé - státní pojištěnci, například studenti či důchodci, by si letos měli dát pozor na výši odpočtu.
V polovině loňského roku byl totiž zrušený, takže je možné s ním počítat pouze za prvních sedm měsíců.

Vyměřovací základ

Obecně se pojistné určuje ze 40 procent příjmů snížených o výdaje.
Pokud však podnikatel musí počítat s minimálním vyměřovacím základem, pak je třeba vycházet alespoň z částky 7928,50 korun za každý měsíc. Pro podnikatele je navíc stanovená i maximální výše vyměřovacího základu, a to na 486 tisíc korun.
Sazba pojistného je pak 13,5 procenta.
Po výpočtu pojistného za rok 2004 a odpočtu zaplacených záloh může vyjít buď přeplatek nebo doplatek.
Doplatek přitom musí podnikatel uhradit opět nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za rok 2004, případně do 8. dubna. U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek rovněž splatný do 8. dubna.
Pokud ale vyjde podnikateli přeplatek a nemá-li vůči pojišťovně žádné dluhy, peníze se mu vrací. Příslušnou částku pojišťovna buď zašle pojištěnci, nebo přeplatek použije na úhradu záloh v roce 2005.

Nové zálohy

Poslední část tiskopisu se věnuje nově stanoveným zálohám. Ty se určují ze zisku, kterého podnikatel dosáhnul, a z počtu měsíců, ve kterých trvala samostatně výdělečná činnost.
Oproti roku 2004 se však v roce 2005 bude vycházet ne ze čtyřiceti procent, ale z 45 procent rozdílu mezi příjmy a výdaji. Podnikatelé, pro které platí minimální vyměřovací základ, přitom musí odvádět alespoň 1143 korun.
Při určování výše zálohy by si měli dát pozor také státní pojištěnci. Zhruba polovina zdravotních pojišťoven totiž přiznává při stanovení nové zálohy možnost úpravy o odpočet a druhá polovina ne. Obě varianty je možné logicky zdůvodnit. Varianta bez státního odpočtu se opírá o fakt, že již není možné základ pro výpočet pojistného z tohoto důvodu snižovat. Pro verzi s odpočtem zase hovoří definice měsíčního vyměřovacího základu, který je podkladem pro stanovení záloh a v němž se odpočet promítne.
Podle Tomáše Červinky ze Všeobecné zdravotní pojišťovny je ale pravděpodobné, že zdravotní pojištovny připustí i druhou možnost výpočtu zálohy než samy uvádějí v Přehledu, pokud to bude pro plátce výhodnější.
Nová výše zálohy je pak splatná už za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled.
Vyplněný tiskopis Přehledu je možné zaslat poštou či se s ním obrátit osobně na podatelnu. Většina pojišťoven navíc umožňuje zasílat formulář také elektronicky, opatřený certifikovaným podpisem.

Zapomenout se nevyplácí

Zapomenout na Zdravotní pojišťovnu se nemusí vyplatit. Neuhradí-li podnikatel pojistné v řádné výši a včas, hrozí mu penále. Za každý den prodlení přitom naskakuje sankce ve výši 0,1 procenta z dlužné částky. Za nepodání Přehledu pak hrozí pokuta. Zdravotní pojišťovna může po plátci pojistného chtít až 50 tisíc korun. Pokud podnikatel zjistí, že něco v daňovém přiznání uvedl nesprávně a podává dodatečné daňové přiznání, musí podat také opravný Přehled.

Rady pro vyplňování formuláře Přehledu

Při vyplňování tiskopisu se řiďte pokyny. Formulář je logicky sestavený a sám vás povede.
Dejte pozor na částky, které do kolonek zapisujete. Ne vždy se totiž musí shodovat s údaji, jež uvádíte do daňového přiznání.
Správně stanovte počet měsíců, ve kterých jste podnikali, ve kterých podnikání bylo hlavním zdrojem příjmů a ve kterých byl za vás plátcem pojistného stát.
Protože byl v polovině loňského roku zrušen odpočet u státních pojištěnců, je možné si jej uplatnit pouze za prvních sedm měsíců roku 2004.
Zvláštní pozornost věnujte stanovení nových záloh. Základ pro jejich výpočet se bude počítat ne ze 40 procent zisku, ale z 45 procent příjmů po odpočtu výdajů. Podnikatelé, pro které platí minimální vyměřovací základ, budou muset odvádět alespoň 1143 korun měsíčně.
Stále se požaduje přiložit k Přehledu doklad o dni podání daňového přiznání.
Nezapomeňte formulář nakonec podepsat.
Zdroj: VZP