Finanční společnosti nabízejí široké portfolio různých typů osobních finančních plánů, mezi které patří i specializovaný produkt spoření na penzi.
Co je penzijní plán
Určitě není zapotřebí podrobně rozvádět důvody zavedení penzijního plánování. O neutěšeném demografickém vývoji vyvolávajícím neúnosné tlaky na stávající penzijní systém toho bylo řečeno a napsáno dost a dost. Z nejrůznějších analýz a prognóz by mělo být všem jasné, že i po uskutečnění dlouho očekávané penzijní reformy pomůže každému člověku v penzi pouze jeho vlastní kapitál. Pro jeho tvorbu je ovšem zapotřebí nalézt nejvhodnější produkty a hlavně začít včas.
Například společnost PORFIN prostřednictvím svých finančních poradců zpracovává zájemcům penzijní plány, které obsahují návrh na vytvoření optimálně diverzifikovaného penzijního portfolia, z něhož budou v budoucnu čerpat rentu potřebnou pro udržení si nebo zvýšení dnešní životní úrovně. Penzijní plán je každému "šit na míru" a vychází z konkrétních požadavků na výši budoucí renty, z klientovy investiční "nátury" (rizikového profilu) a ze stanoveného časového horizontu.
Analýza požadavků
Nezbytným předpokladem pro zpracování vyváženého penzijního plánu je podrobná analýza požadavků na zajištění penze spolu s analýzou stávajícího řešení. V rámci analýzy požadavků jsou zjišťovány následující údaje:
1. dnešní věk klienta,
2. věk předpokládaného odchodu do důchodu,
3. počet let do důchodu (= investiční horizont),
4. dnešní průměrná čistá mzda,
5. pravděpodobná výše dnešní penze od státu (přibližný odhad),
6. rozdíl: čistá mzda -penze (pro orientaci při stanovení výše potřebné renty),
7. výše požadované renty (stanoví klient), 8. předpokládaná doba čerpání renty (stanoví klient),
9. typ klienta (určí finanční poradce na základě širší osobní finanční analýzy).
Ze získaných údajů jednoduchým výpočtem stanovíme, kolik musí klient za svůj pracovně aktivní věk naspořit, aby si mohl po stanovenou dobu v penzi užívat požadované renty. Tuto "cílovou částku" získáme vynásobením údajů č. 7 a 8, přičemž hodnoty počítáme na měsíční bázi.
Nezapomínejme na inflaci
Spočítat cílovou částku není vůbec žádný problém a zvládne to i žák prvního stupně ZŠ. Nicméně tento údaj sám o sobě je k ničemu, poněvadž nic neříká o budoucí hodnotě úspor.
Při penzijním plánování je proto nanejvýš důležité a nutné zohledňovat stále působící inflaci. Vzhledem k tomu, že můžeme vycházet pouze z odhadů, představuje inflace pro penzijní plánování jedno z hlavních rizik.
Špatný odhad totiž může vést k "podstřelení" cílové částky, takže budoucí penzista naspoří méně, než bude reálně potřebovat.
Poněvadž i v těch hospodářsky nejvyspělejších zemích se inflace dlouhodobě pohybuje kolem 2 % p.a., dá se předpokládat podobně vysoká inflace i u nás (samozřejmě za předpokladu srovnání kroku s vyspělými zeměmi). V našich kalkulacích proto počítáme s dlouhodobou průměrnou inflací ve výši min. 2 % p.a.
Abychom si ukázali riziko nepřesných odhadů budoucí inflace, použijme pro výpočet inflaci o půl procenta vyšší. Potřebná cílová částka při inflaci 2,5 % p.a. se pak zvýší na 3 020 000 Kč. Zvolíme-li inflaci 3 % p.a., dostaneme již poněkud demotivující cílovou částku 3 495 000 Kč.
Pro ilustraci (viz též modelový příklad): Muž, 35 let, předpokládá odchod do penze v 65 letech. V důchodu bude chtít pobírat rentu ve výši 8000 Kč měsíčně po dobu 15 let (180 měsíců). Aby mohl v důchodu čerpat tuto částku, bude muset naspořit nominálně 1 000 000 Kč (8000 x 180).
Bude-li náš klient spořit po dobu 30 let v inflačním prostředí dosahujícího 2 % p.a., bude mít výše vypočtená cílová částka reálnou hodnotu pouhých 785 000 Kč (výpočet viz excelovská funkce "budoucí hodnota"). Aby tato částka měla i po 30 letech kupní sílu dnešního 1 440 000 Kč, bude muset naspořit podstatně více, a to 2 608 000, tj. o 80 % více. Z této sumy pak bude moci čerpat měsíčně cca 14 500 Kč, které budou mít kupní sílu dnešních 8000 Kč.
