"Obecně jsem proti bankovní unii. Podle mého názoru bankovní unie povede v případě jejího zavedení pouze k dalšímu zvýšení nestability ve finančním sektoru. Pravidlo „too big to fail“ bude ještě častější, povede to k zmonopolizování sektoru a ve výsledku k větším systematickým rizikům a krizím," říká pro HNByznys makléř Rostislav Plíva.
Seriál: 11 ekonomů na HNByznys
"Cílem je vytvořit určitý mechanismus na úrovni eurozóny (pojištění vkladů na úrovni eurozóny atd.), který by zabránil případné bankovní panice. Má-li eurozóna dlouhodobě fungovat, pak se bez podobného mechanismu neobejde," kontruje naopak Václav France, makroekonomický analytik z Raiffeisenbank.
Vytvoření bankovní unie je záležitost na delší období. Pokud se na summitu potvrdí záměr takovou unii vytvořit, bude to mít především signální efekt, a to dvěma směry: jednak v tom, ze EU si uvědomuje roli bank v dnešní krizi a to, ze problémy některých z nich mohou vyžadovat nadnárodní řešeni a za druhé signál politický, protože bankovní unie by znamenala další krok k hlubší integraci Evropy.
Pro bankovní unii je potřeba několik předpokladů. Jednak je to společná regulace, která v podstatě přichází s Basel III. Potom je potřeba mít jednotný systém pro řízení peněžní zásoby. Ten sice funguje, ale jen ve velmi omezeném rozsahu. A na konec, je nutno stanovit jasná pravidla pro úpadky či záchranu bank. To jsou kroky natolik složité, že si nemyslím, že bychom se bankovní unie dočkali letos či v příštím roce.
Když už budovat bankovní federaci, tak na půdě eurozóny a nikoliv v rámci celé EU. I když přistupovat k bankovní federaci v době, kdy Evropa stále nedokázala vyřešit svoji dluhovou krizi mi připadá předčasné. Zprávy, jaká by tato bankovní unie vlastně měla být se různí. Zatím se dá chápat jako kolektivní ručení za bankovní depozita a další nadnárodní regulace a regulátory.
Je to však opravdu to, co v tuto chvíli EU nejvíce potřebuje? Budou bohatší a rozpočtově odpovědnější země ochotny přijmout břemeno ručení za vklady v bankách na periferiích? Je snad „nutnost“ vzniku nadnárodního dohledu výsledkem „nekvality“ dohledu národního? Anebo ještě jedna otázka, je řešením jakéhokoliv ekonomického problému vznik nového úřadu?
V úvodu musím říci, že určitá forma „mini bankovní unie“ již funguje. Regulátoři v jednotlivých zemích EU mají možnost si vyměňovat informace, např. o nekalých praktikách, či jiných aktivitách v bankovním sektoru. Současně kontrolují, zda finanční toky např. z dceřiných společností nepřesahují povolené limity k jejich matkám. (typické pro ČR)
Aktuální finanční situace španělských bank ukazuje, že ne vždy se regulátorům daří zejména rizikové operace v bankách držet na uzdě. Aktuálně se hovoří o zřízení jednotného Evropského bankovního supervizora, jednotném schématu garance vkladů a jednotném záchranném fondu na pomoc špatným bankám v regionu. Systémově důležité banky (too big to fail) by kontrolovala přímo ECB, zbytek bankovního sektoru by hlídala EBA (Evropská bankovní asociace).
S myšlenkou bankovní unie v zásadě souhlasím. Přidržel bych se nicméně pravidla – všeho moc škodí. V kombinací s novou regulací Basel III, bude v bankovním sektoru opravdu přeregulováno. A banky jistě nenechají dodatečné náklady ležet na sobě, ale „hodí“ je na spotřebitele. Ve finále tak může být tento krok kontraproduktivní.
Bankovní unie v eurozóně ještě nebyla schválena. Největším odpůrcem je Německo. My s Německem souhlasíme a nemyslíme si, že je bankovní unie východiskem z evropské dluhové krize. Největší změnou, kterou by bankovní unie oproti současnému systému přinesla, by byl jednotný fond ochrany vkladů. Do něho by pravděpodobně nejvíce přispívali Němci a nejvíce by z něj odebírali Řekové, Portugalci, Španělé a Italové. Prakticky by se jenom jednalo o přesun peněz od zodpovědných států k nezodpovědným.
Myslím, že cílem je vytvořit určitý mechanismus na úrovni eurozóny (pojištění vkladů na úrovni eurozóny atd.), který by zabránil případné bankovní panice. Například před řeckými parlamentními volbami jsme viděli masivní vybíraní vkladů z řeckých bank, které hrozilo, že se rozšíří i do dalších částí eurozóny. Má-li eurozóna dlouhodobě fungovat, pak se bez podobného mechanismu neobejde.
Žádná podoba bankovní unie nemůže být ideální a jakýkoliv posun k jejímu zavedení bude znamenat posun k horšímu. Jde pouze o další pokud o federalizaci nesourodých zemí eurozóny a socializaci ztrát bankovního sektoru na úkor daňových poplatníků. Znamenala by další střípek do mozaiky pokračujícího sociálního inženýrství Bruselu.
Bankovní unie by měla mít tři atributy: společné pojištění vkladů, společnou regulaci a rekapitalizaci systémově důležitých bank ze společných prostředků. Ve vytváření bankovní unie by neměly být výraznější překážky na rozdíl od fiskální federalizace. Proti bude nejspíše Velká Británie, možná ČR, ale členské země eurozóny by se zmíněnými prvky bankovní unie asi neměly mít problémy. Ostatně rekapitalizace španělských bank je toho důkazem.
Jediná rozumná podoba bankovní unie by měla podobu celoevropské pojišťovny bankovních vkladů na komerčním principu, kdy banky budou odvádět do společných pojistných tehcnických rezerv pojistné podle své rizikovosti. Obdobně funguje například americký FDIC (Federal Deposit Insurance Corporation). Bohužel je však pravděpodobnější, že Evropa zavede přerozdělovací unii, kdy úspěšní budou dotovat bankrotáře. To znamená bankovní unii bez odpovědnosti.
Bankovní unie podle mého názoru za současné úrovně obecné integrace v rámci EMU nemá smysl, není li přímo kontraproduktivní. EMU by mělo nejprve projít dlouhodobým procesem konvergence fungování bankovního sektoru, regulace a dozoru a až po úspěšné konvergenci by mohlo dojít k vytvoření bankovní unie v rozsahu naznačeném Barrosem. Prosazování rychlého vytvoření bankovní unie riskuje prohlubování rozporů v rámci EMU a v nejhorším případě přenesení nestability z některých části EMU do celé EMU. Příkladem uspěchaného a nezvládnutého politického projektu je euro, návrh bankovní unie silně riskuje, že skončí podobně.
Bankovní unie je široký a vlastně dnes v Evropě nejasný termín. Ve své čisté podobě by muselo jít o kompletní změnu fungování bankovního systému v Evropě, který by si vynutil i změnu Smluv. V realitě se dočkáme zřejmě jen kvazi- unie v podobě změn v regulaci a dohledu.
Financování obcí a měst (společná příloha časopisů Moderní obec a Bankovnictví)
Virtualizace a cloud computing (společná příloha časopisů Bankovnictví a Moderní řízení)
Kouzlo efektivního IT
TOP finance - přehled kapitálového a finančního trhu v ČR 2011