reklama
reklama
28. 6. 2012 | poslední aktualizace: 29. 6. 2012  09:16
Bankovní unie se bez Británie neobejde

Evropa se bez Británie v bankovní unii neobejde, tvrdí expert. Radí nabídnout ústupky

Proti další integraci Evropy stojí pouze menšina zemí, i když to tak z Česka nevypadá, tvrdí ekonometr Jan Novotný z Manchester Business School. Pokud se EU nepodaří přesvědčit vzpurnou Velkou Británii, aby se přidala k bankovní unii, bude to pro kontinent velká ztráta.
Karel Tinl
Karel Tinl
vedoucí HN Byznys
Čtěte více o: bankovnictví | EU | dluhová krize
Londyn Shutterstock
Londyn Shutterstock

Ve čtvrtek začíná v Bruselu klíčový summit Evropské unie. Politici se většinou shodují, že cestou z krize je hlubší integrace, větší solidarita, ale také přísnější a efektivní kontrola.

Na tom, jak konkrétně by budoucí bankovní a fiskální unie měla vypadat, se ale zatím shodnout nedokázali. Podaří se jim to nyní?

Co je možné od summitu čekat, se IHNED.cz zeptal Jana Novotného, ekonometra na britské Manchester Business School.
 
 
IHNED.cz: Projednávat se bude konkrétní podoba bankovní unie - jak by podle vás měla v ideálním případě vypadat? Bude skutečně taková?
 
Ideální podoba bankovní unie bude taková, kde budou stanovená pravidla fungovat. Jde především o nastavení mechanismů, které budou politicky přijatelné pro všechny zúčastněné státy.

Pravidla musí být navíc taková, aby doopravdy existovala a nebyla jen teoretickým číslem. Maastrichtská kritéria už snad nikdo ze současných států eurozóny nebere vážně, i když tato kritéria nebyla jen kritérii vstupu.

Například pokud se zavede jako jeden z pilířů jednotný bankovní regulátor, pak si nesmí suverénní státy před každými volbami pohrávat s výjimkami. Stejně tak pokud se zavede společný záchranný fond, který bude mít určité priority, pak tyto priority nesmí být ohýbány pod nátlakem lokálních zájmových skupin.

V tomhle ohledu je spíše lepší formovat pravidla tak, aby nebyla plná tvrdých trestů, neboť ty pak zřejmě povedou k tomu, že dojde k jejich obcházení. Mnohem lepší je postavit systém pružně, který bude začínající hříšníky tahat zpět do stanovených pozic, než nakreslit na zem ostrou linii, kterou někdo nesmí překročit, ale ve skutečnosti se jen čeká, kdo ji překročí jako první.

V současné době existuje na poli teoretické ekonomie mnoho výzkumů, které podobné krizové situace řeší. Problém ale je, že se ke skutečnému řešení přistupuje jen z pozice, jaké procento má být hranice nepřekročitelného dluhu s ohledem na HDP, místo aby se detailně zkoumalo, co z hlediska provázaného systému, jako je současná moderní ekonomika, vůbec koncept nepřekročitelnosti znamená a jakými mechanismy toto lze vůbec dosáhnout.
 
 V každém případě je třeba, aby EU postupovala v tomto směru společně. Globální banky jsou v dnešní době schopné kličkovat mezi rozdílnými regulacemi jednotlivých států a velmi často dokážou využívat tzv. regulatorní arbitráž, kdy lze vydělávat jen na rozdílnosti regulací jednotlivých zemí, které však nemusí nést profit zemím s nejměkčími pravidly. Roztříštěnost pravidel pak představuje nepřehlednou globální změť, skrze kterou pak nejsou schopni regulátoři, často špatně placení, prohlédnout, což se ale nedá říci o jejich protihráčích.
 
Někteří ekonomové spojují bankovní unii s federalizací Evropy - jak provázané jsou podle vás tyto dva body?
 
V současné době je více než zřejmé, že je třeba něco dělat. Obecně se objevily v Evropě dvě alternativy. Ta majoritní je větší unifikace a společný postup. Na druhou stranu je zde minoritní pohled postavený na malých suverénních národních státech.

Z českých médií se může zdát, že jsou tyto pohledy zastoupeny opačně, ale to je jen „český“ optický klam.

Existují různé varianty, jak by unifikace či případné separatistické tendence měly probíhat, ale je na první pohled zřejmé, že bankovní unie spíše patří k prvnímu scénáři.

Nedovedu si představit, že se zavede například společný regulátor, krizový fond, či pre-eurobond, můžeme-li ho takto nazvat, a státy se současně nevzdají své suverenity.

V tomto případě by pak celý mechanismus vytvářel perverzní incentivy, kvůli kterým by došlo k ještě většímu propadu. Současné návrhy jsou postavené na spolupráci, kterou by chování podobné tomu, co známe z konceptu hry zvané vězňovo dilema, mohlo úplně zničit. Tohle je například důvod, který někteří němečtí ekonomové uvádějí, když se za současné situace staví proti zavedení plnohodnotných eurobondů.
 
Které země můžou mít podle vás s "propojováním" Evropy největší problémy? Proč? Jak budou bránit hlubší integraci?
 
 Zde se bude každá země snažit vylobbovat pravidla, která jí budou vyhovovat. To můžeme například vidět na diskusi ohledně zavedení Tobinovy daně, kdy se Velká Británie snaží v zájmu své City, které tvoří páteř britské ekonomiky, zabránit jakýmkoli zásahům do finančního sektoru, zatímco Francie, jejíž finanční sektor od devadesátých let výrazně upadl, je značně pro přenastavení systému.

Dá se tedy očekávat, že každá země bude mít své proti, ale situace už je natolik vážná, že k „propojení“ dojde. Snad jediná, země, která by mohla z vystoupení z tohoto systému profitovat, je v současné době Velká Británie.

V tomhle ohledu vidím jako klíčové nenechat Velkou Británii stranou a i za cenu ústupků ji v systému udržet. Její vystoupení by byla ztráta pro kontinent, stejně jako pro ni samotnou. Poslední, co Evropa potřebuje, je obchodní, celní a finanční válka na vlastní půdě. Ať zakončím pozitivně, existující mechanismy nás ale mohou nechat klidně spát v tom ohledu, že nedojde k terorizování ekonomické menšiny většinou.
 
Jaký očekáváte výstup nadcházejícího summitu?
 
Osobně se domnívám, že výsledkem summitu bude hlubší integrace. Otázka ale je, kdo bude součástí této hlubší integrace.

Co se týče Španělska, Řecka a ostatních hříšníků, pak tam je více než jasné, že se k systému připojí. Samotné státy nemají téměř na vybranou, navíc ani ty „ostatní“ státy nemají důvod se jich zbavovat, neboť by si samy ekonomicky uškodily.

V současné době je dohoda očekávaná a její existence je mnohem podstatnější než její detaily. A zřejmě už v době psaní této odpovědi je její existence do určité míry zobrazena v cenách na trzích, proto při jejím potvrzení dojde jen k několikadennímu výkyvu, který se už několikrát po podobných summitech objevil.

Co se týče pohybu směrem dolů, pak asi největší nejistota panuje u Velké Británie, která je stále vzpurná a která může stávajícím evropským plánům zasadit díky své ekonomické síle podstatnou ránu. Snad jen, kdybychom viděli obchodní pozice britských bank, bychom mohli hádat, jestli se Británie postaví proti.

Nakonec, role České republiky je pak v celém tomto schématu při současné zahraničně-politické konstelaci a ekonomickém stavu naprosto marginální.

Autoři: Karel Tinl
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Zapominate kdo vladne v UK - rotchilde, barclays, goldmann sachs (Karel V)
a dalsi financni ganuneri, cim dal bude EU od britanie tim lip...
zato bez nečase a klausostánu se EU hravě obejde (anonym)
a občané EU bankovní unie budou do čechostánu zdrhat jako diví...
Expert, který nikdy nepracoval v bance (PK)
Expert, který nikdy nepracoval v bance - vlastně nikdy skutečně...
Re: Evropa se bez Británie v bankovní unii neobejde, tvrdí expert. Radí nabídnout ústupky (anonym)
Novotny radil Credit Suisse v Londyne, chytraku. Ma i vlastni...
PK-jako plkal (anonym)
.
Zobrazit diskusi
reklama
reklama
reklama
 
  Bankovnictví SERVIS
Bankovnictví je odborný měsíčník pro profesionální finance. Obsahuje analýzy kapitálových a finančních trhů, informace o trendech v bankovním sektoru a jeho managementu, nových produktech a technologiích.
Newsletter
   
Z aktuálního čísla  
Nabídka čtenářům  
reklama
reklama
reklama