Zlevňování úvěrů a větší aktivita bank v nabídce půjček malým a středním podnikatelům se míjí účinkem. Většina z nich plánuje financovat rozvoj svého byznysu z vlastních zdrojů. Investiční úvěr chce jen 36 procent menších firem.

Z průzkumu, který provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ve spolupráci s ČSOB mezi 600 firmami, vyplývá zásadní změna v přístupu podnikatelů k investování. Zatímco před vypuknutím finanční krize si běžně brali úvěr na celou investici, teď do ní banky pouštějí jen jako doplněk.

"Je to jednoznačný důsledek zkušeností z krize, kdy si banky s firmami, které čerpaly investiční úvěry, dělaly, co chtěly. Úvěry pak zdražovaly nebo je chtěly splatit dříve," tvrdí Karel Havlíček, předseda asociace a ředitel průmyslové firmy Sindat, která investuje do nanotechnologií a biomedicíny.

Zatímco před pěti lety čerpal Sindat investiční úvěry za 500 milionů a před třemi lety za 300 milionů, teď je to jen 10 milionů korun. "V investicích pokračujeme. Náš úvěr ale pokrývá jen dvacet procent jejich hodnoty," říká Havlíček.

Stále opatrnější přístup malých a středních firem k zadlužení ilustruje příklad strojírenské firmy Audacio. "Nakupujeme nové technologie, abychom mohli inovovat výrobu. Platíme je z našetřených peněz a z kontokorentů. Nemáme jistotu dlouhodobého odbytu, a proto se vyhýbáme investičním úvěrům," říká ředitelka zahraničního obchodu a strategie firmy Pavla Břečková.

Odtažitý přístup k půjčkám má i firma Vari, známá hlavně svými malotraktory. "My jsme přibrzdili už před krizí kvůli zkušenosti po pádu IPB. Tehdy jsme museli splatit do tří měsíců 30 milionů korun. Plánujeme sice výstavbu nové montážní a skladové haly, ale více než z poloviny ji budeme financovat z vlastních peněz," říká šéf Vari Jiří Belinger.

Jakkoliv malé a střední firmy připomínají špatné chování bank na začátku krize, teď naopak vnímají jejich vstřícnost a ochotu půjčovat. To se už projevilo v nižších úrocích. "Dříve s námi banky nechtěly o podmínkách úvěru vůbec diskutovat, protože je segment malých a středních firem moc nezajímal. V současnosti máme u kontokorentu poloviční sazbu než v roce 2008," říká Břečková.

Menší zájem o půjčky

Ke změně chování přiměl banky menší zájem o půjčky. Ilustrují to údaje ČNB o vývoji firemních úvěrů. Za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl objem nových půjček všem tuzemským firmám 225 miliard korun. Ve stejném období před čtyřmi roky to bylo 286 miliard.

Banky v posledních letech ztratily manévrovací prostor, kam s volnými penězi. Od krize si méně půjčují i domácnosti a investice do zahraničních dluhopisů jsou rizikovější. Investiční úvěry zůstávají podle bank doménou velkých firem. "Malé firmy a živnostníci investují na úvěr jen velmi zřídka," říká mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Úvěrové kohoutky jsou ovšem otevřené jen stabilním, zejména exportně orientovaným firmám, potvrzují podnikatelé. "To bych ale bankám nevyčítal. Nikdo neví, jestli bude světová krize pokračovat, a banky musí být opatrné, aby se jim peníze vrátily," dodává Havlíček.

• Diskuse
• Celkem 30 příspěvků