Většina tuzemských bank se zalekla možných sporů kvůli nepřiměřeným sankčním úrokům. A lidem, kteří nezaplatí včas, toto penále v poslední době výrazně snížila.

Úrok z prodlení, tedy úrok, který banka požaduje navíc, teď většinou banky odvozují od zákonem stanovené hranice, která odpovídá REPO sazbě ČNB plus 7 procent. To nyní představuje úrok 7,5 procenta ročně. V Citibank a GE Money dokonce momentálně tuto sankci klientům neúčtují vůbec.

Ještě vloni v květnu přitom zákonem stanovený nižší úrok účtovala klientům jen ČSOB a její Poštovní spořitelna.

Od té doby ho zavedla Česká spořitelna, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Vyplývá to z průzkumu společnosti Datank, který v červnu provedla pro soutěže Cena HN Nejlepší banka 2012, Nejlepší pojišťovna 2012. Ze sledovaných bank má nejvyšší sankční úrok mBank.

„Jde o smluvní pokutu a její výši zřetelně komunikujeme. Každého zájemce o kreditní kartu o tom informujeme,“ říká Ivana Buriánková, mluvčí mBank.

Přechodem na zákonný úrok se banky snažily předejít nepříjemným sporům. Už od července 2010 se zákonný úrok odvozuje od sazby ČNB účinné k poslednímu dni kalendářního pololetí předcházejícího začátku prodlení. Klientům, kteří ho platí, se přitom nesmí změnit, ani když ČNB sazbu, která je v současnosti na nejnižší úrovni v historii, 0,5 procenta, zvýší.

Banky si sice mohou stanovit i vyšší sankční úrok, ale musí ho uvést ve smlouvě s klientem. Když ho tam neuvedou, musí se řídit zákonným úrokem. Právě možnost soudních tahanic s klienty přiměla ale většinu bank, aby podmínky úroku z prodlení raději přizpůsobily občanskému zákoníku.

Odstrašující pokuty

I tak ale porušení pravidel při splácení úvěru z kreditní karty vyjde klienty stále draho. Splátky jsou požadovány v pravidelných měsíčních intervalech alespoň v minimální výši. Ta je nejčastěji kolem 4 až 5 procent z aktuální dlužné částky.

Vedle sankčního úroku, který běží od prvního dne, kdy klient nezaplatil minimální úhradu, banky za nedodržení podmínek splácení uplatňují další jednorázové pokuty.

Mezi sledovanými bankami stanovila nejvyšší sankční pokutu 590 korun Citibank. Ta nemá v sazebníku sankční úrok. Ale když klient neuhradí minimální splátku, účtuje mu tuto smluvní pokutu okamžitě a pak za každý měsíc, co klient dluh neuhradí.

Vysoké sankce má i Raiffeisenbank a Česká spořitelna. Obě si shodně za nedodržení data splatnosti úvěru z karty účtují 250 korun. Klienti zároveň platí i za každou upomínku, kterou mu banka kvůli nesplácení pošle, když se s ní na splacení dluhu nedomluví a s bankou ani jinak na jeho řešení nespolupracuje.

Pokuty za upomínky přitom nejsou zanedbatelné, většinou se pohybují od 300 do 500 korun s tím, že jejich cena se zvyšuje, čím déle je klient v prodlení se splátkou.

Takto vysoké pokuty banky nasadily až začátkem krize v obavě z růstu neplatičů a drží je stále na stejné úrovni. Trend zvyšování pokut na nesplácení úvěrů přitom pokračuje – poplatky za upomínky ze sledovaných bank od loňska zvýšila Poštovní spořitelna a GE Money Bank.

Přístup k vymáhání dluhů bank je navíc stále tvrdší. Klientům volají a posílají SMS o neuhrazení splátky většinou okamžitě, kdy k této situaci dojde. Posílání placených upomínek je pak záležitostí pár dní.

Například ČSOB odesílá první upomínku ve výši 300 korun už za tři dny po datu splatnosti a druhou ve výši 500 korun za 15 dnů. Kdo si například půjčil 10 tisíc a neuhradil ani minimální splátku, tomu se jeho dluh na kreditní kartě kvůli upomínkám rychle více než zdvojnásobí.

• Diskuse
• Celkem 17 příspěvků