Když se nějaký ruský zbohatlík rozhlíží, kam a jak by uschoval své peníze, aby byly v bezpečí před ruským státem a zároveň, aby k nim jejich majitel měl relativně snadný přístup, tak velmi často jeho prst jezdící po mapě ukáže na Lotyšsko. Malá země, která se proslavila tvrdým úsporným programem, který ji po krizi v roce 2008 zachránil před bankrotem, se znovu stala oblíbenou bankovní destinací milionářů z bývalého Sovětského svazu. Ukládá se tam dokonce víc než na Kypru, který kvůli řeckým potížím přestal být tak oblíbeným bankovním rájem.

Agentura Bloomberg minulý týden napsala, že peníze cizinců uložené v lotyšských bankách představují už více než polovinu úložek a že měřeno tímto ukazatelem, je Lotyšsko lepší než Švýcarsko, kde úspory cizinců na kontech švýcarských bank představují 43%. Bloomberg zároveň dodal, že kvůli slabší bankovní regulaci jsou banky v Lotyšsku často podezřelé z praní špinavých peněz.

Lotyšsko se už v krizi vyhrabalo z nejhoršího, byť za cenu dramatických škrtů veřejných výdajů, početné emigrace a restrukturalizace ekonomiky. Ale při čtení zprávy Bloombergu jsem si uvědomil, kde byly kořeny krize, která v roce 2008 vyústila v pád tehdy druhé největší lotyšské banky Parex a žádost o zahraniční záchrannou půjčku: Byl to právě pocit, že Lotyšsko se stalo v bankovnictví Švýcarskem postkomunistického světa. Tomuto pocitu propadli jak cizinci, tak sami Lotyši. Pomocí levných půjček nafoukli bublinu, která v listopadu 2008 splaskla.

Po čtyřech letech už Lotyšsko záchranný program Mezinárodního měnového fondu opustilo, nastartovalo růst, který byl loni 5,5 % HDP a i letos bude s odhadovanými třemi až čtyřmi procenty patřit k největším v Evropské unii.

Zajímavé na tom je, že během oboje parlamentní volby, konané během této doby, vyhrály strany, které dramatická úsporná opatření prosadily. Středopravicová vláda letos na jaře dokonce schválila snížení některých daní, mění se sama ekonomika. „Jeden z důležitých výsledků krize je, že se mění struktura ekonomiky. Podíl výroby na tvorbě HDP stoupl z dřívějších osmi na nynějších patnáct procent. Další růst chceme založit na industrializci,“ řekl mi v červnu v rozhovoru lotyšský ministr financí Andris Vilks.

Místo zpráv o nových lotyšských podnicích ale přicházejí zprávy o rekordních úložkách v lotyšských bankách – a to za situace, kdy ještě zcela není dořešen loňský pád Latvija Krajbanky, desátého největšího peněžního ústavu, který měl v rukou ruský milionář Vladimir Antonov. Z výsledků práce investigativních novinářů sdružených kolem serveru Re:baltica, nevládní neziskové organizace, vyplývá, že ke krachu Krajbanky, která bude stát už tak oslabené lotyšské daňové poplatníky desítky milionů eur, zásadně přispěl nedostatečný bankovní dozor. Ten nechal Antonova žonglovat jeho bankami a dalšími podniky nejen v Lotyšsku, ale i v sousední Litvě.

Krach Krajbanky byl o to bolestnější, že je to nejstarší lotyšská banka, která například distribuovala většinu důchodů a kde důchodci tvořili více než polovinu individuálních klientů. Drtivou většinu vkladů se podařilo zaplatit z bankovního pojištění, nicméně třeba některá lotyšská města přišla o značnou část úspor.

Krach banky Parex v roce 2008 odstartoval propad ekonomiky o zhruba dvacet procentních bodů. Je s podivem, že lotyšský stát připustil opakování podobné situace o tři roky později, i když už s ne tak devastujícím vlivem. I když je většina bank ve švédských rukou, opět se potvrdilo, jak je pobaltský bankovní systém svázaný s Ruskem a ruskými klienty. V této souvislosti je zpráva Bloombergu srovnávající Lotyšsko se Švýcarskem spíše varováním než pochvalou.

Lotyšské bankovnictví funguje jako převodová páka ruského vlivu a ruských nejistot směrem do Evropské unie. Příští týden by Evropská komise měla zveřejnit detaily návrhu budoucí bankovní unie, která vzniká pod tlakem potíží eurozóny, kam chce ostatně Lotyšsko vstoupit už za dva roky. Vedlejším efektem případného společného unijního bankovního dozoru – zárodku pevněji sjednocené Evropské unie - by tak teoreticky mohlo být i omezení ruského vlivu na špatně regulované lotyšské banky a na ně navázané firmy. V posledních letech těžce zkoušení a disciplinovaní lotyští daňoví poplatníci by tak mohli být názornou ukázkou těch občanů EU, kterým sjednocenější Evropa viditelně prospěje. O přivření jedněch zadních vrátek, přes které Kreml ovlivňuje situaci v unii, už ani nemluvě.

• Diskuse
• Celkem 4 příspěvků